Chci se rozvést – co mě čeká?

11.05.2021

Dle dat Českého statistického úřadu bylo v roce 2020 uzavřeno přes 45.000 manželství, přičemž v témže roce jich bylo právně ukončeno rozvodem necelých 22.000. Rozvodovost v České republice se tak oproti posledním rokům výrazně nemění a zůstává těsně pod hranicí 50 %.

Český právní řád, konkrétně pak zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, umožňuje řešení této životní situace dvěma způsoby, a to závislosti na skutečnosti, zda se chtějí rozvést oba manželé nebo pouze jeden z nich. V praxi se samozřejmě objevují i případy, kdy nelze striktně postupovat podle dále nastíněných scénářů - k takovým případům je potřeba přistupovat vždy individuálně s ohledem na všechny okolnosti.

Než se rozhodnete ukončit manželství, je třeba si uvědomit, že rozvod se netýká pouze Vás a Vašeho manžela či manželky, ale může mít vliv také na další Vám blízké osoby, a to zejména Vaše děti. S rozvodem manželství totiž souvisí i otázky péče o děti, jejich výživného a také vypořádání společného jmění manželů. Těmto tématům se podrobněji věnují další články zveřejněné na našich stránkách, přičemž v tomto článku je nastíněn základ pro účely rozvodu.

Občanský zákoník zná dvě varianty rozvodu manželství, které se v praxi označují jako "sporný rozvod" a "nesporný rozvod". Zjednodušeně řečeno záleží, zda jsou manželé schopni a ochotni se na otázkách souvisejících s rozvodem manželství dohodnout či nikoli.

V praxi se ve většině případů skládá rozvod manželství ze tří částí:

1) Úprava poměrů nezletilých dětí

Občanský zákoník striktně stanovuje, že soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech nezletilých dětí. V případě, že mají manželé již zletilé děti nebo děti nemají, tato první část v případě jejich rozvodu odpadá. K tomu je třeba uvést, že se nejedná o jedno společné řízení, nýbrž příslušný soud vede o úpravě poměrů nezletilých dětí samostatné řízení oddělené od řízení o rozvodu manželství.

Úprava poměrů nezletilých dětí je poměrně široký pojem - co přesně si pod tím tedy představit? Pro naše účely je dostačující, když do úpravy poměrů zahrneme úpravu péče o nezletilé dítě, úpravu výživného pro nezletilé dítě a styk s nezletilým.

Formy péče o nezletilé:

a) Výlučná péče jednoho z rodičů - Soud může svěřit nezletilé dítě do péče jednoho z rodičů, se kterým nadále žije a který o něj nadále pečuje. Skutečnost, že je nezletilé dítě svěřeno do péče jednoho z rodičů však neznamená, že druhému rodiči by zanikla jeho rodičovská odpovědnost. Tu vykonává nadále pokud není rozhodnutím soudu omezen její rozsah.

b) Střídavá péče - Soud může svěřit nezletilé dítě do střídavé péče rodičů, což v praxi znamená, že nezletilé dítě tráví zpravidla stejný časový úsek s každým z rodičů. Délka takového období není striktně dána a řeší se dle časových možností rodičů. Obecně lze však konstatovat, že kratší než týdenní intervaly střídání rodičů lze pro nezletilé dítě považovat za nadbytečně zatěžující a nevhodné.

c) Společná péče - Soud může svěřit nezletilé dítě do společné péče rodičů. Jedná se o nejméně častou až výjimečně určovanou formu péče o nezletilé dítě. Rodiče v tomto případě pečují o nezletilé dítě společně, což je možné zejména pokud spolu rodiče nadále sdílejí společnou domácnost a nejsou mezi nimi neshody. Tato situace nastává zřídka, jelikož se téměř vždy jeden z rodičů ze společné domácnosti odstěhuje.

Když je mezi manželi vyřešena otázka péče o nezletilé dítě, přichází na řadu úprava výživného. Jeho výši může autoritativním rozhodnutím určit soud nebo může schválit výživné ve výši, na které se rodiče dohodnou, a to za předpokladu, že jejich dohoda není v rozporu se zájmy nezletilého dítěte. Výše výživného se liší dle formy péče o nezletilé dítě a samozřejmě v závislosti na příjmech rodičů. Pro orientační výpočet výživného se v praxi nejčastěji používají doporučující tabulky vydané Ministerstvem spravedlnosti ČR.

Styk s nezletilým řadíme záměrně až na závěr první části, jelikož jeho úpravu využijeme pouze v případě, že se nezletilé dítě svěřuje do výlučné péče jednoho z rodičů. V takovém případě má druhý rodič právo požadovat soudní stanovení rozsahu styku s nezletilým dítětem. Soudní úprava styku se však obligatorně nevyžaduje, pokud jsou rodiče schopni a ochotni se na styku s nezletilým dítětem dohodnout. V případě existence jakýchkoli možných neshod mezi rodiči, lze doporučit styk s nezletilým dítětem soudně upravit, čímž se předejde budoucím možným neshodám a hádkám.

2) Rozvod manželství

Řízení o rozvodu manželství se zahajuje na základě návrhu jednoho z manželů nebo na základě společného návrhu manželů, který je zpravidla formulován jako návrh jednoho z manželů, k němuž se druhý manžel připojuje.

Průběh řízení o rozvodu manželství se liší zejména v návaznosti na to, zda se jedná o sporný rozvod či nesporný rozvod.

a) Sporný rozvod manželství - V tomto případě se jeden z manželů rozvést chce, ale druhý trvá na zachování manželství. Je tedy na manželovi, který rozvod požaduje, aby podal k příslušnému soudu návrh na rozvod manželství, vylíčil mu relevantní skutečnosti, z nichž budou zřejmé důvody pro rozvod manželství a k tomu předložil soudu důkazy. Občanský zákoník uvádí, že manželství lze rozvést jen, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Soud v případě sporného rozvodu musí zjišťovat, zda je manželství skutečně rozvráceno a musí také zkoumat příčiny, které k tomuto rozvratu vedly. Činí tak zejména z důvodu, že soud má při jednání vést manžele k usmíření a snažit se o zachování manželství.

Je potřeba poznamenat, že existují i případy, kdy soud nemusí manželství rozvést, a to i přesto, že v řízení shledá manželství za trvale, nenapravitelně a hluboce rozvrácené. Stát se tak může v případě, že manžel, který se rozvést nechce, uplatní u soudu tzv. tvrdostní klauzuli. Přesné podmínky uplatnění tvrdostní klauzule přesahují cíle tohoto článku, avšak jsou z naší strany vždy zkoumány a posuzovány dle konkrétních okolností daného případu.

b) Nesporný rozvod manželství - Dalo by se říct, že se jedná o ideální řešení rozvodu manželství, jelikož to znamená, že se chtějí oba manželé rozvést a zároveň jsou schopni a ochotni se dohodnout na všech otázkách provázejících ukončení jejich soužití. Nesporný rozvod je bezesporu časově i finančně méně náročný než sporný rozvod a soud nezkoumá, zda skutečně nastal rozvrat manželství ani jeho příčiny. Aby však bylo možné manželství touto cestou rozvést, je třeba, aby byly splněny následující podmínky:

  • manželství trvalo alespoň 1 rok a manželé spolu déle než 6 měsíců nežijí (pojem manželé spolu nežijí striktně neznamená, že se jeden z nich odstěhoval, nýbrž postačuje, že netvoří manželské či rodinné společenství),
  • rodiče nezletilého dítěte se dohodli na úpravě jeho poměrů pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil,
  • manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení a popřípadě výživného pro dobu po rozvodu.

Oproti spornému rozvodu, kde jsou všechny tři části procesu od sebe odděleny, jsou naopak v případě nesporného rozvodu propojeny a navazují na sebe. Jak plyne z výše uvedeného, podmínkou je schválení dohody rodičů o úpravě poměrů nezletilých dětí. Schválení dohody mohou rodiče soudu navrhnout již ve svém návrhu na zahájení řízení, ale lze také dohodu vyjednat, uzavřít a schválit až při samotném jednání před soudem. Pokud však soud ohledně nezletilých dětí neschválí dohodu a rozhodne autoritativně, není již možné rozvést manželství nespornou cestou, i když oba manželé s rozvodem souhlasí.

Při splnění všech podmínek nesporného rozvodu se soud spokojí se shodným nesporným tvrzením obou manželů, že jejich manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, aniž by tuto skutečnost zkoumal.

Jak plyne z uvedeného poslední podmínkou je, že manželé uzavřou dohodu o vypořádání jejich společného jmění, v níž se také dohodnou na úpravě jejich bydlení, popřípadě vyživovací povinnosti. K tomuto blíže v další části článku.

3) Vypořádání společného jmění manželů

Aby bylo možné přikročit k samotnému vypořádání společného jmění manželů, je zapotřebí nejprve zjistit jakému režimu společné jmění manželů podléhá a co vše do něj patří. Občanský zákoník zná tři režimy, a to zákonný, smluvený a založený rozhodnutím soudu, přičemž poslední jmenovaný se v praxi objevuje sporadicky.

a) Zákonný režim - Jedná se o režim vyskytující se v praxi nejčastěji, kdy manželé před vstupem do manželství svůj majetkový režim nijak neupravují a v celém rozsahu se řídí zákonnými ustanoveními. Co manželé za trvání jejich manželství nabydou, je předmětem jejich společného jmění manželů, a to až na výjimky stanovené občanským zákoníkem.

b) Smluvený režim - Stále častěji vyskytující se režim společného jmění manželů, který umožňuje manželům sjednat odchylky od zákonné režimu, a to buď před samotným uzavřením manželství nebo i v jeho průběhu, nikoli však zpětně. Nejznámější je tzv. režim oddělených jmění, na němž se manželé mohou dohodnout již před sňatkem, ale také v samotném průběhu manželství. Po zřízení oddělených jmění tak manželé nabývají majetek každý do svého výlučného vlastnictví, popřípadě do podílového spoluvlastnictví. Stejně tak to ovšem funguje u dluhů, které tíží vždy toho z manželů, který jejich vznik zapříčinil, pokud smlouvu neuzavřely oba. K modifikaci zákonného režimu může dojít v průběhu manželství také formou tzv. zúžení či rozšíření společného jmění manželů, přičemž nejjednodušší bude uvedené nastínit na příkladu.

Manželé za trvání manželství koupili dům. Následně se rozhodli, že chtějí, aby tento dům byl výlučným majetkem manželky. - Manželé tedy zúží své společné jmění manželů o tento dům, který bude nadále výlučným vlastnictvím manželky a při případném rozvodu jej nebude třeba vypořádat, jelikož ono vypořádání proběhne již při zúžení, a to tak jak se dohodnou manželé.

V případě rozšíření společného jmění manželů je postup obrácený. Jeden z manželů je výlučným vlastníkem domu, který nabyl před manželstvím anebo kupříkladu darem (darovaní je jednou z výjimek, kdy jeho předmět nespadá do společného jmění manželů). Následně se manželé dohodli, že chtějí, aby byl dům v jejich společném jmění. - Manželé tedy rozšíří své společné jmění manželů o tento dům.

Po zjištění a sepsání všeho, co je předmětem společného jmění manželů, je možné přistoupit samotnému vypořádání. Obecně platí, že podíly manželů jsou stejné. Vypořádání společného jmění manželů by tak mělo být spravedlivé, pokud nejsou v daném případě důvody, aby tomu bylo jinak. Pro účely tohoto článku nastíníme v podstatě dvě možné formy vypořádání společného jmění manželů, přičemž samotnému procesu vypořádání, jakož i tomu, co vše je předmětem společného jmění manželů se věnuje další článek zveřejněný na našich stránkách.

Jelikož se o rozdělení společného jmění manželů mohou vést dlouholeté spory, doporučujeme vždy našim klientům, pokud je to možné, uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů. Z výše v tomto článku uvedeného plyne, že uzavření takové dohody je podmínkou nesporného rozvodu. V tomto případě soud rozhodující o rozvodu manželství schválí dohodu o vypořádání společného jmění manželů, tak jak byla manželi sepsána. I v případě, že manželství není rozvedeno nespornou cestou, nic nebrání manželům či bývalým manželům, aby dohodu o vypořádání společného jmění uzavřeli.

Pokud se tak nestane a manželé dohodu o vypořádání společného jmění neuzavřou, je potřeba aby bylo společné jmění vypořádáno jinou cestou, a to do 3 let od rozvodu manželství. Pokud by se tak nestalo, stanovuje zákon, že v podstatě vše se po 3 letech stane předmětem podílového spoluvlastnictví manželů, kdy jejich podíly jsou stejné. Největší problém by následně mohl nastat kupříkladu v případě prodeje domu, respektive v případě, že pouze jeden z bývalých manželů chce prodat svůj podíl na domě a druhý nikoli.

Aby se předešlo vzniku podílového spoluvlastnictví v případě, kdy manželé nejsou schopni a ochotni vypořádat své společné jmění dohodou, je zapotřebí, aby jeden z nich ve 3 letech od rozvodu manželství podal k příslušnému soudu žalobu na vypořádání společného jmění manželů.



Tímto článkem samozřejmě nelze odpovědět na vše, co by mohlo jeho čtenáře zajímat, ale v takovém případě se na nás neváhejte obrátit a Váš případ budeme řešit individuálně.